Mariánský barokní sloup z maletínského pískovce je významnou
dominantou dnešního Masarykova náměstí. Na čtyřech rozích kamenné
balustrády stojí na pilířcích sochy světců – sv. Rocha, sv. Jana Nepomuckého,
sv. Floriána a sv. Šebestiána. Sochy jsou statické,
se značnou disproporcí mezi horní a dolní částí postavy. Patron proti
ohni svatý Florián je vyobrazen ve vojenském oděvu s přilbicí zdobenou
pery, v pravé ruce drží putýnku s vodou, kterou hasí hořící dům. Morový
patron sv. Roch je vyobrazen s knihou a dnes již chybějící palmovou
ratolestí. Mučedník sv. Šebestián je spodobněn jako mladý muž přivázaný
ke stromu a prostřílený šípy. Svatý Jan Nepomucký (v době vzniku sochy
blahoslavený) je zobrazen jako kněz v barokním kněžském šatě s biretem
na hlavě, který drží v obou rukou kříž.
Ve středu zahrádky se tyčí vysoký
sloup zakončený sochou Panny Marie.
Masivní hranolovitý podstavec je
dvakrát odstupňovaný, přechod je zvýrazněn širokou lištou. Ve spodní
části podstavce je vytesána hluboká nika uzavřená kovanou mřížkou a nad
ní je vročení 1713. V nice byla umístěna plastika ležící postavy sv. Rozálie,
která je patronkou proti moru. Soška byla kolem roku 1989 odcizena.
Horní stupeň podstavce je z průčelí zdoben reliéfem Zvěstování Páně
(anděl přinášející modlící se Panně Marii lilii, holubice mezi oblaky je
symbolem Ducha Svatého a trojúhelník s okem je symbolem Nejsvětější
Trojice), po bocích diamantovými motivy a ze zadní strany v kartuši
umístěným znakem sladovnického cechu s nápisem CARL JOSEPH.
POCZTA, na roušce zavěšené ve volutách kartuše je vytesán nápis
opatřený chronogramem:
leta kterehoz bvd
Dana Czest I
bohV I takI
MarII CzIsteI
pannIe
Chronogram, který tvoří velikostně zvýrazněná písmena nápisu a zároveň
římská čísla, dává po jejich součtu letopočet 1713.
Vysoký dřík sloupu zdobí
v kartuši nahoře ukončené korunou reliéf monogramu jména Maria a nad
ní v podobné kartuši reliéf Nejsvětější Trojice. Hlavici sloupu zakončenou
zprohýbanou římsou zdobí rostoucí akantové listy, ve čtyřech rozích
okřídlené hlavičky andílků a mezi nimi jablka. Panna Maria (ikonografický
typ Immaculata = Neposkvrněná) stojící na zeměkouli má pod nohama půlměsíc, jednou
nohou stojí na hlavě hadovi, který obtáčí zeměkouli a drží v tlamě jablko.
Socha sepjatýma rukama a vroucím pohledem k nebi vyjadřuje hlubokou
zbožnost. Při restaurování byly na horní ploše sloupové hlavice objeveny
signatury FAB a menším písmem CV a PC.
Stavba byla realizována v roce 1713 podle návrhu olomouckého architekta
Václava Rendera dílnou sochaře a kameníka Jana Sturmera. Morový
sloup nechal postavit panský sládek Josef Počta, jeho jméno je uvedeno
na podstavci spolu se znakem sladovnického cechu.
Sloup byl opravován
v roce 1886 nákladem 200 zlatých a v roce 1932 byl očištěn od starých
barev a opraven sochařskou firmou Veselý ze Švábenic nákladem
5.663 Kč. Naposledy byl sloup restaurován v roce 1989.
U mariánského sloupu se často konávaly bohoslužby na náměstí či pobožnosti.
Text převzat z publikace: JOHN, František et PÁTEK, Aleš. Drobné sakrální památky Zábřeha a okolí. Zábřeh : Město Zábřeh. 2005. s. 17-18 a 45-46.
|
|